28. říjen 2016
28. října 2016 jsme oslavili 98 let od vzniku Československa. Každý oslavu tohoto dne pojal jinak, někteří nosili květiny a věnce na sochy a památníky T. G. Masaryka, sdíleli své fotky a moudra ohledně nynějšího režimu na sociálních sítích a jiní protestovali na Staroměstském náměstí proti všemu, co se jim nelíbí.
„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“ T. G. Masaryk
Zpětně vidíme, že demonstrace k ničemu převratnému do teď nevedly, ovšem nic se nemá vzdávat. Stejně tak jako T. G. Masaryk nevzdal svou snahu o samostatné Československo. Už od roku 1914, kdy odjel do zahraničí se snažil osamostatnit republiku a dostat se na jednání vídeňské vlády. Bohužel snaha o nabídku na jednání vídeňské vlády byla marná a tak se díky pomoci od M. R. Štefánika spojil se špičkami francouzské vlády. Dalším krokem bylo sestavení Československé národní rady, která sloužila jako protirakouský odboj (tato rada mimo jiné sehrála i důležitou roli při vzniku legií).
Po únorové revoluci v Rusku 1917 začalo veřejné mínění také uvažovat o rozbití Rakouska a tak se sdružení Manifestu českých spisovatelů obrátilo na vládu s žádostí o Evropu demokratickou, Evropu národů svéprávných a svobodných.
Postupně docházelo k několika krokům, smazávání rozdílů mezi politickými stranami, mobilizování veřejnosti, přerušení styků s Vídní a Budapeští a vytvoření vlastní ekonomické základny. Národní rada dostala diplomatické uznání Francie, Británie a Spojenými státy. Konečným signálem ke zřízení samostatného Československa byla nóta minstra zahraničí Rakouska-Uherska G. Andrássyho prezidentu USA W. Wilsonovi z 28. 10. 1918, kde byla vyslovena ochota okamžitě zahájit jednání o příměří s přijetím veškerých podmínek,. Tentýž den došlo v Praze ke spontánnímu vyhlášení republiky a zároveň Národní výbor vydal zákon „O zřízení samostatného československého státu,“ pod který se podepsali Muži 28. října A. Švehla, A. Rašín, J. Stříbrný, F. Soukup a V. Šrobár
V dnešní době patří naše velké díky jim všem a to hlavně T. G . Masarykovi, E. Benešovi a M. R. Štefánikovi za to, že jsme se stali samostatnou republikou.
